Jak se zbavit závislosti a přitom se bavit?

Řešil jsem to spoustu let a nakonec se to povedlo. A dokonce víckrát 🙂

8 let jsem kouřil a pak jsem přestal. Od té doby už 31 let nekouřím.

S alkoholem to bylo ještě zajímavější. Aktivně jsem chlastal asi 15 let. Čím dál víc. To co já jsem vypil, by hned tak někdo nepřeplaval. A taky jsem přestal. Je to už 7 nebo 8 let. Přestal jsem to počítat.

Cigarety

Samozřejmě že to nešlo najednou. Jak se říká — přestat kouřit se dá v pohodě, já už přestal osmkrát.

Přestával jsem kouřit asi 4x. Pokaždé z nějakého vnějšího důvodu — že by to asi nemělo být, že to škodí zdraví, že se to nelíbí rodičům, nebo slečně.

Neexistuje vnější důvod, který by vám pomohl přestat, nebo za vás překonal vaše závislosti. Důležité je vlastní rozhodnutí.

Prostě jsem najednou zjistil, že mi to vlastně nechutná. Oblečení mi pak smrdí. Leze to do peněz a když si nezapálím, jsem nervózní.

Tak jsem se rozhodl. Jen tak při chůzi. Šel jsem po Slatiňanech, zatáčel jsem z Nádražní ulice do Wolkerovy a najednou jako kdyby mnou projel blesk. Mezi dvěma kroky se zpomalil čas, v hlavě se mi převinul film a já se rozhodl.

A přestal jsem kouřit.

Krabičku s 18 cigaretami a zapalovačem jsem ještě měsíc nosil ze setrvačnosti v kapse. Pak jsem ji zahodil. Zbytečně mi zabírala místo.

Alkohol

Pokud jde o alkohol, to byla větší legrace. Závislost byla postupně čím dál silnější. I důvody byly pádnější. Druhý den mi třeba bylo špatně. Pozdě jsem vstával a mračil se na celý svět. Samozřejmě když jsem si dal panáka, pivo, nebo skleničku vína, bylo to najednou lepší. Pocuchané nervy se uklidnily.

Několikrát jsem přestal a zase začal. Nejdéle jsem to vydržel asi půl roku. Vždycky se našel důvod, dát si výjimečně pár piv nebo trochu vína. Byla oslava, silvestr, narozky. Hele dej si, to bys mě urazil, kdybysme si nepřipili. A tak jsem se vzdal své vůle a rozhodl se podle přání někoho jiného. A už jsem se zase vezl.

Postupně ubývalo těch druhých dnů, kdy by mi bylo špatně. Nedal jsem jim šanci — prostě jsem je předběhl a vyrazil na pivo hned ráno, než to přijde.

Odstěhoval jsem se z Prahy zpátky do Slatiňan. Chodil jsem na procházky do přírody a čistil si postupně hlavu. A jeden den ráno mě najednou napadlo. Čistý a jasný hlas v hlavě:

Sám jsi zodpovědný za to, co se Ti děje. Jak se cítíš, je jen důsledek Tvého rozhodnutí.

A dost!

To mě zastavilo. Uvařil jsem si čaj z bazalky, nachystal si velkou červenou a bílou svíčku (červená = rozhodnost, bílá = očištění), postavil je vedle sebe a zapálil. A užíval si následky včerejšího rozhodnutí.

8 hodin jsem koukal upřeně na svíčky a soustředil se na své rozhodnutí: zbavuji se návyku. Pokud se chci bavit, je zbytečné chlastat. Stačí jen přepnout mozek do stavu bavím se. Jsem zodpovědný za to, jak se teď cítím.

Užíval jsem si vše, co se ve mě dělo. Pozoroval jsem do detailů všechny pocity a přitom si pořád v hlavě přehrával, že bavit se můžu i jinak. Že záleží jen na mém rozhodnutí.

Dokážu cokoli, záleží jen na mě, co chci.

A je to. Od té doby mám klid. Někdy nepiju vůbec, občas si na nějaké akci dám pivo, horkou medovinu, nebo svařáka na zahřátí. A na další nemám chuť. Vše s vědomím možných následků a s vědomím, že vše záleží jen na mě.

Když si na své zkušenosti vzpomenu, občas mi přejede mráz po zádech. A jsem za ně vděčný. Nebýt jich, byl bych teď úplně jinde, než jsem. Určitě bych nemohl dělat to, co teď.

Přeju Vám úspěch na vaší cestě..

Jan Čejka